Něco málo o separační úzkosti

Pamatuji si Leontýny první záchvat. Byl listopad, zhruba týden po tom, co jsem si ji přivezla domů. Byly jsme s dalšími pejsky na procházce, jejíž součástí bylo i focení, při kterém jsem lehce asistovala. Abych Leonu nemusela pořád držet a měla tak volné ruce, přivázala jsem ji ke stromu 3 metry od místa, kde jsem se věnovala druhému psu. Leona to nezvládala. To maličké štěňátko sebou zmítalo na vodítku ze strany na stranu a strašně brečelo. Když zjistila, že si tím nepomůže, rozhodla se odkousat se z vodítka.

V tu chvíli nejspíš pochopila, že kousání do věcí a jejich ničení, ji dostane blíž ke mně. Tím začalo období, kdy nemohla zůstat sama v autě bez náhubku, protože kousala pásy. Doma ničila všechno, co bylo až moc blízko – několikrát překousaný kabel od internetu ze mě udělal pravidelnou zákaznici Alcompu. Kluci hned věděli, pro co jsem přišla a časem jsem si vysloužila slevu pro věrné.

Původně bylo v plánu, že v době mé nepřítomnosti bude bydlet v kuchyni. Jediné místnosti, kde je lino a kde nebude vadit nějaká ta loužička. Jenomže tady byly všechny ty kabely – internet, kabel od ledničky… Jestli jsem nechtěla o psa přijít, musela jsem plán změnit. Kde je nejmíň věcí, které by mohla zničit? V ložnici. Navíc bude moct spát v posteli a celou dobu mě cítit a taky je to jediná místnost, kde se dá vyndat klika. Ta moje bestie se hodně rychle naučila otevírat si dveře. Když se osvobodila poprvé, rozervala polštáře z gauče a stáhla ze stolu foťák.

V ložnici bydlí do teď. Za ten víc než rok mě naučila nenechávat v místnosti vůbec nic, o co nechci přijít – Kindla, nabíječku k telefonu, diář… prostě nic. Svým chováním mi jasně dala najevo, že si nepřeje, abychom v ložnici měly koberec a že by bylo fajn časem koupit novou matraci.

Loni v květnu poprvé hárala a pak se lehce uklidnila. Ještě pořád strašně naříkala, když jsem byla pryč, ale už aspoň neničila věci. Její štěkání hodně obtěžovalo sousedy, nemohla jsem ji nechat doma samotnou večer a v noci. A to zase obtěžovalo mně. Nastal čas nějak to vyřešit. V tuto chvíli bych ráda poděkovala člověku, který vymyslel protištěkací obojek. Leonce stačila jediná rána, aby doma přestala řvát. Od té doby je to v podstatě strašně hodný pes.

Doma už neřve jak na lesy (prý si občas zapláče, ale nikdo v baráku si nijak extrémně nestěžuje, tak asi dobrý), občas rozkouše nějaký polštářek a ta matrace ji pořád vytáčí, ale na to už jsem si zvykla. Důležité je, že si vytvořila rituál. Ráno vstaneme, jdeme ven a Leonka si pak sama zaleze zpátky do postele, kde počká, až jí donesu misky a nechá se zavřít. Bez hysterie. V autě už nekouše pásy a pěkně čeká, až se vrátím a donesu jí mňamku. Taky mě přestala sledovat na každém kroku, když se jí chce, jde si lehnout do jiné místnosti nebo se vůbec neobtěžuje zvednout se z gauče, když jdu do kuchyně.

Možná se z ní časem vyklube úplně samostatný pes.

Ve středu jsme byly na seznamovacím výběhu s jednou slečnou a jejím psem. V půlce jsem navrhla, že je pustíme, ať se proběhnout. Leonka je přeci závislák, nikdy mi nevzala čáru, protože by beze mně sama v lese nepřežila. Vždycky stačilo říct „tak čau, já jdu“ a v tu ránu byl pes u mně. Jenomže! Asi máme pubertu. Drahá Leona zdrhla na úplně neznámém místě, za šera. Na nic nereagovala a prostě byla pryč. Ve chvíli, kdy jsem z dálky slyšela její šílený řev, jsem zpanikařila. Úplně jsem viděla, jak mi ji porcuje nějaký divočák… V ten moment jsem přestala myslet a s neustálým voláním „Leontýno! Leoši! Ke mně!“ jsem se ji rozeběhla najít. Já byla tak psychicky v prdeli! Jiný výraz nelze použít…

A drahá závislá Leotýna? Ta měla v paži! Lítala po lese sem a tam, řvala jak protržená a měla absolutně na háku, že se o ní bojím a že bych jí chtěla u sebe. Když konečně přiběhla, měla takový ten výraz „Co je mámo? Vždyť se přeci nic neděje, byla to sranda, no ne?“

Tak mě tak napadlo, že teď momentálně jsem to já, kdo má separační úzkost…

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s